|
Původní muzeum Kosmonosy bylo založeno v roce 2005 Muzejním spolkem (dále MS) , který jako občanské sdružení byl založen ve stejný rok. Město propůjčilo MS nejprve část 1. patra severního křídla zámku a po dvou letech i suterén ve východním křídle.
Při zahájení turistické sezóny v březnu 2011 oznámil Muzejní spolek Kosmonosy ukončení všech potřebných odborně administrativních kroků k vyhlášení instituce „Muzeum, galerie a lapidárium Kosmonosy“, jehož jednotlivé části jsou umístěny v zámku a Loretě, objektech a zároveň nemovitých památkách v majetku města Kosmonosy. Instituce je spravovaná a prezentovaná veřejnosti Muzejním spolkem s finanční podporou především Města a Středočeského kraje a pod odbornou garancí Muzea Mladoboleslavska.
K tomuto datu se sbírkovou činností, především z darů od občanů Kosmonos, podařilo soustředit překvapivé množství předmětů, dokumentujících život a kulturu 20. století, které je ústředním motivem v zaměření muzea. Zvláštní zřetel je samozřejmě věnován městu Kosmonosy. Stejně tak se stále rozrůstá fond dokumentů o historii Kosmonos. Základem byly sbírky Osvětové besedy a posléze jejího Historického klubu. Po založení MS a zároveň Muzea Kosmonosy v roce 2005 se ale tento fond rozrostl téměř exponenciálně.
Muzejní sezóna začíná tradičně každý rok 5. května a končí 30. září. Otevřeno je v sobotu a neděli od 14. do 17. hodin. Galerie a lapidárium v Loretě jsou otevřeny od dubna do října, od čtvrtka do soboty 12 až 17 hod., v neděli od 10 do 17 hod.
I. Stálá expozice:
Historie Kosmonos od 12. do 19. století: dokumenty a artefakty se zvláštním zřetelem na období baroka a rozvoj textilního průmyslu (Cosmanos). Expozice je limitována prostorem jedné místnosti. Další tři místnosti jsou využívány pro dlouhodobé výstavy, jedna jako dočasná muzejní knihovna a jedna jako depozitář. Část mobiliáře a knihovny je umístěna ve vstupní hale a foyer u zrcadlového sálu v zámku.
II. Výstavy
1. Instalovaný depozitář.
V rámci projektu, který zahrnoval úplnou dokumentaci sbírkového fondu, doprovázenou s nutným utříděním, determinací a ošetřením dokumentů a předmětů, byl využit prostor muzea jako instalovaný depozitář. Kromě vystavení větší části sbírkového fondu tak bylo umožněno snadněji provádět dokumentaci. Na projekt byla získána dotace Středočeského kraje a Města Kosmonosy. Výstava bude trvat do odvolání.
2. „Kosmonosy v umění a umění v Kosmonosích“
Koncem roku 2010 došlo k dohodě se společností Kultura města Mladá Boleslav, která umožnila vystavit dlouhodobě podstatnou část fondu Galerie Kosmonosy. Přestože šlo o dosud nevyzkoušený projekt, díky zvýšenému úsilí členů Spolku, příslibu dotace od Města a vstřícnosti boleslavského partnera byla výstava ve Sboru Českých bratří pod uvedeným názvem otevřena vernisáží dne 19. dubna 2011. Na výstavě na jižní empoře je vystaven soubor obrazů, grafiky, fotografií a plastik, které pocházejí buď od kosmonoských autorů a nebo mají ke Kosmonosům nějaký vztah. Několik obrazů bylo zapůjčeno ze soukromých sbírek a boleslavské galerie. Výstava potrvá do konce října 2012.
3. Výstava Via Belli 1866
Samostatnou akcí, na které se podílela i Osvětová beseda, byla putovní výstava Via Belli 1866, zapůjčená Komitétem .pro udržování památek z války roku 1866 v kosmonoské Loreta (v suterénní galerii). Výstava byla realizována v rámci tradičních Dnů evropského dědictví (European Heritage Days 2011) a u příležitosti 20. výročí znovujmenování Kosmonos, vernisáž se konala dne 8. září, výstava trvala do konce října. Vystavovatel zpracoval zvláštní panel, týkající se válečných události v Kosmonosích a okolí (zpracoval Mgr. Krásný ), který byl věnován muzeu.
III. Fond Muzea, galerie a lapidária
Aktuálně Spolek vlastní a ošetřuje rozsáhlý soubor artefaktů, přírodnin a dokumentů:
1) 3 000 drobných předmětů (spotřebního zboží), včetně výtvarně cenné keramiky, skla, bižuterie, šperků, hraček ap., dále textilií, vše především z 20. století ev. 19.stol
2) 30 ks historického mobiliáře z 18. až 20. stol.
3) 6 000 knih z 18. až 20. století,
4) 20 běžných metrů periodik (novin, časopisů) a dalších tiskovin z 19. až 20. stol.
5) 2 500 ks archivních dokumentů, včetně rukopisů, fotografií, fono a video nosičů
6) 60 ks obrazů, grafiky a drobné plastiky (včetně medailí a mincí) ze 17. až 20. století
7) 150 vzorků přírodnin (hornin, minerálů, biologické povahy)
8) v péči MS je 6 kamenných barokních až empirových plastik v exteriéru (areálu Lorety), zatím bez jasných vlastnických vztahů
Poznámka: počet není přesný, protože některé předměty jsou dosud v depozitáři mimo prostor muzea, který zatím nebyly roztříděny
Muzejní knihovna byla do roku 2010 umístěna v uzavřené místnosti zámku. Na příkaz tehdejšího vedení města musela být knihovna vystěhována ve prospěch školy, aniž byl nabídnut adekvátní náhradní prostor. Proto byla v muzeu, na úkor expoziční plochy vyčleněna jedna místnost. Po získání použitých, ale vhodných polic vyřazených z Městské knihovny, mohla být velká část knihovního fondu zařazena do polic, část pak do zvláštního oddělení, tzv. německé knihovny v historickém nábytku ve foyer zrcadlového sálu v 1. patře zámku.
Obsahuje kolem 6 000 svazků ca 20 běžných metrů periodik (novin, časopisů) a dalších tiskovin z 19. až 20. stol. Počátek fondu pochází z poloviny 19. stol. z bývalé knihovny Občanské besedy, dalším zdrojem je bývalá zámecká knihovna. Zachráněna díky občanské angažovaností a uspořádána Osvětovou besedou (OB) a jejím Historickým klubem. V roce 2005 převzal knihovnu nově vzniklý Muzejní spolek a rozšiřoval ji. Zdrojem byly vyřazené knihy z okolních knihoven, dary členů Muzejního spolku a občanů především z Kosmonos. Spolupráce s městskou knihovnou.
Muzejní archiv má zatím nedokončenou podobu, byla provedena základní katalogizace a zároveň dohodnuty s okresním archivem v Mladé Boleslavi odborné konzultace a další kroky pro uspořádání podle příslušného zákona. Je uložen v uzavřených skříních. Dvě rozsáhlé úřední kartotéky (policejní a daňová), pocházející ze 40. až 70. let je v krabicích. Vznikající fond je prozatím rozdělen do několika samostatných částí.
9) městská provenience
10) školství ( školní časopis Hlas školy, vydávaný ve 40. – 50. letech, drobná provenience torzovitého charakteru)
11) spolky, vesměs výkazy o činnosti (Český svaz žen, Sbor pro občanské záležitosti, Socialistický svaz mládeže, Partnerství měst, Osvětová beseda, Historický klub,
12) amatérské divadelní spolky (klasický a loutkářský) jsou zastoupeny ca 200 tištěnými scénáři, často s rukopisnými poznámkami, zápisy o činnosti, plakáty a pozvánky na divadelní představení
13) osobní pozůstalosti ( Otakar Lejsek, J. Humhal)
14) různá provenience – nesourodé části (př. i ve formě xerokopií jednotlivých novinových článků)
Fotoarchiv - 480 fotografií různého formátu, vesměs z 20. století, výjimečně z 19. stol.
Základem fondu je cca 200 pozitivů z tzv. Fotonovin, tj. fotografií objektů města, různých shromáždění a zajímavostí, které byly po roce ca 1963 umísťovány do vývěsek na zdi autobusové čekárny na náměstí (formát od 9 x 13 po - nejvíce - 13 x 26). Do roku 1968 byl autorem především fotograf Karel Šípek a posléze i fotografka Blanka Nazarová
Několik konvolutů soukromé fotodokumentace, darované občany města
Asi 30 podlepených fotografií od konce 19. stol. po 40. léta 20. stol.: portréty, motivy z města ap. (zčásti ze známého a ceněného ateliéru „Nedvěd Kosmonosy“)
Fonotéka a videotéka- různé záznamy z kulturních a jiných společenských akcí na zvukových nosičích (filmy formátu 8 a 16 mm, VHS, CD, DVD)
Lapidárium v Loretě. Muzejní spolek a jeho předchůdci se ve spolupráci s Městem a Národním památkovým ústavem silně angažoval v záchraně poškozených kamenných plastik (většinou z dílny kosmonoské rodiny Jelínků), roztroušených jak v areálu Lorety , tak v okolí města. Po jejich soustředění, ošetření a v některých případech kompletaci fragmentů byly rozmístěny do ambitů Lorety jako základ lapidária.
III. Personální záležitosti
Instituce nemá placeného zaměstnance. Malou odměnu dostávají příznivci o sezóně za služby v muzeu. Některé technické práce zajišťuje Město, některé MS z finanční podpory Města či Středočeského kraje
Václav Petříček a Milada Remešová
|