Obora

V 16. století patřily Kosmonosy pánům Krajířům z Krajku. Obora byla založena nejspíše po roce 1570, jako součást nově vybudovaného sídla v Kosmonosích za posledního z rodu Adama Krajíře z Krajku, a to v těsné blízkosti zámku. Obora byla ve starých listinách označována jako Tiergarten – tedy zahrada se zvěří. Další zajímavostí je smlouva z 30.11. 1662, kdy majitel kosmonoského panství Humprecht Černín přikoupil k oboře 7,5 ha pozemků blíže Bradlci od majitelky sousedního panství Marie Eleonory Valdštejnové z Rottalu. Tak zde začala vznikat nová obora od r. 1663, nejpozději do roku 1672, kdy se již dočítáme, že mezi proslulé obory patří s celkovým množstvím červené a černé zvěře černínské obory v Kosmonosích a Sobotce. Návrh obory v takovém rozsahu nemá u nás obdoby. Ohradní zeď obory s rondely byla poprvé z části zachycena na barokním plánu z roku 1670 a dále přesně zakreslena na hrzánské mapě Kosmonos před r. 1760 a na Wernerově kresbě. Obora měla nepravidelný půdorys. rozkládala se od zdi bývalého piaristického kláštera západním směrem do vzdálenosti 1,5 km. Největší šířka obory byla 817 m a výměra samotného lesa 25ha 6a. Ještě dnes nalezneme zbytky masivní čedičové zdi, kterou byla celá obora obehnána a kde bylo 27 věžiček, zvaných rondele. Některé z nich byly krátké, s ochozy pro střelce, kteří při honech na černou zvěř na nich stávali. Vedle divokých prasat se zde chovala také zvěř srnčí neboli červená. Hony bývaly velice oblíbené. Vedle majitelů panství a jejich příbuzných byli zváni čestní hosté. Ve velké zámecké jídelně se potom stoly prohýbaly pod spoustou jídel z ulovené zvěře. Na rytině od F.B. Wernera z r. 1752 jsou zachyceny Kosmonosy v době majitelů panství Hrzánů z Harasova. Zde také vidíme část tehdejší obory. V letech 1785–1790 byla zrušena lovecká kratochvíle a tím i obora. Začal postupný úpadek, mající za následek postupné ničení. Začalo se rozebírat zdivo na stavbu domů, nejdříve od piaristické koleje směrem k dnešnímu obytnému komplexu Canaba a v okolí zámku směrem na Debř po roce 1833. Dnes zbyly z mohutné zdi jen zbytky jako upomínka na dávné časy, kdy smělo do obory pouze panstvo. Nesmíme zapomenout ani na malebný panský rybníček, který býval uprostřed Obory, napájený pramenem Obůrka, kde se panstvo koupávalo. V roce 1956 se poprvé začalo jednat o možnostech výstavby koupaliště na místě rybníčku. Uvažovalo se o přírodní nádrži se samočisticí schopností. V roce 1961 byla zahájena výstavba a dokončena v roce 1965 zkušebním provozem. Pro velikou oblibu koupaliště vznikl poblíž v roce 1967 autokempink. Obora byla postupem let částečně zastavěna. Nejdříve vznikly ústavní garáže. V roce 1969 byla zahájena svépomocná výstavba sídliště, nesoucího název Pod koupalištěm. Roku 1978 bylo zničeno koupaliště a částečně obnoveno bylo až r. 1994. Další pohromou pro oboru byl v roce 1983 vznik zahrádkářské kolonie. Pro stejnost domků, což byla podmínka pro vznik, dostalo název Šmoulov. Nad areálem psychiatrické léčebny vzniklo několik panelových domů na tzv. Větrné hůrce a hned vedle byly postaveny rodinné domky společnosti Canaba. V další části bývalé obory pod autokempinkem postupně vyrůstají další rodinné domy. V 90. letech byl postaven u koupaliště lázeňský hotel Galatea, který kolem sebe má příjemné prostředí zbylé obory. Takto dnes vypadá prostor kdysi dřívější rozsáhlé panské obory.