Kosmonosy - kultura

Loreta patří k architektonickým skvostům Kosmonos. Soubor staveb loretánského poutního místa ve východní části města zahrnuje volně stojící zvonici, kostel sv. Martina, loretánskou kapli P. Marie (Santa Casa – Svatá chýše nebo domek) obklopenou přízemními ambity.

Nejstarší částí areálu je volně stojící zvonice (kampanila), stojící severně od ambitů. Byla postavena Domenico Agostinim (Augustonim) podle návrhu černínského architekta Francesca Carattiho v letech 1672–3.

 Kostel Povýšení svatého Kříže, dříve zasvěcený svátku Nalezení sv. Kříže se slaví vždy 14.září, kdy bývalo v Kosmonosích na počest této události posvícení.

Po třicetileté válce, kdy byla země poznamenána velkým duchovním, materiálním a ale i mravním úpadkem, byl hrabě Heřman Jakub Černín z Chudenic nejvyšším purkrabím království českého.

 Při adaptaci bývalého kláštera bylo přistavěno druhé patro. Tyto práce byly dokončeny v r.1869 a 29. dubna bylo přijato do ústavního ošetřování prvních 51 nemocných mužů, kteří sem byli přeloženi z ústavu pražského.

První kostelík, již kamenný nechal v naší obci postavit koncem 12. století rytířský řád Johanitů a zasvětil jej svatému Martinu.

Kosmonoský zámek představuje velkolepý soubor barokní architektury z přelomu 17. a 18. století. Zámek v Kosmonosích původně ležel osamocen na západním konci města.

I když je to zvláštní, z historie zámeckého parku nevíme mnoho. Spolu se zámkem byla asi založena i zámecká zahrada, která respektuje jeho půdorys.

V 16. století patřily Kosmonosy pánům Krajířům z Krajku. Obora byla založena nejspíše po roce 1570, jako součást nově vybudovaného sídla v Kosmonosích za posledního z rodu Adama Krajíře z Krajku, a to v těsné blízkosti zámku.

Budovu dal postavit hrabě Josef de Bolzo v roce 1763 pro potřeby své textilní manufaktury, později se zde zpracovávala bavlna – byla tu největší tkalcovna v Čechách.