Významná výročí

1186
Kníže Bedřich Přemyslovec daroval ves Kosmonosy řádu Johanitů, kteří zde pravděpodobně záhy postavili kamenný kostel sv. Martina. Měla údajně 9 stavení a poplužní dvůr.

1280
Obec v majetku pánů z Lemberka a Zvířetic. Byla zde již fara – středisko duchovního života.

1420 – 1434
Za husitských válek vypálen kostel a z části asi i ves.

1470
Obec, mající 30 stavení, koupil Jan Tovačovský z Cimburka jako součást panství se sídlem v Mladé Boleslavi. Zbudování věžovité tvrze.

1492
Kryštof Kolumbus znovuobjevil pro Evropu Ameriku, šíří se protestantismus a renesanční umění.

1571 – 1580
Adam Krajíř z Krajku nechal přestavět tvrz na čtyřkřídlý a třípodlažní renesanční zámek a zřídil oboru s kamennou zdí a střílnami.

1607
Za Jiřího z Hohenlohe se stávají Kosmonosy sídlem rozsáhlého panství s obcemi Bezděčín, Dalovice, Debř, Hrdlořezy, Chrást, Jemníky, Kyšice, Lítkovice, Michalovice, Obrubce, Obruby a další.

1628– 1635
Kosmonoské panství v majetku válečníka Gottfrieda z Pappenheimu, který nechal zrenovovat zámek. Za třicetileté války obec z části zpustošena. Z 18 statků, 4 chalup a 2 domků. část určitou dobu neobydlena.

1650 – 1739
Za majitelů Černínů z Chudenic hospodářský a kulturní rozkvět, panství rozšířeno o Horní Stakory a další. Zvláštností byla existence dvou obcí – selské a řemeslnické se svými rychtáři. Rozsáhlá stavební činnost: věž- kampanila, sýpky a panský hostinec (1673), kostel (1674), piaristický klášter a koleje pro studenty (1688), přestavba zámku (1709), Lorety (1712) a další. Klášterní gymnasium, při němž zřízena i obecní škola, kulturním centrem kraje, místní umělecká a řemeslnická tvorba importována daleko za hranice panství. Od roku 1730 zmenšení zadluženého panství jeho rozprodáváním piaristický klášter a koleje pro

1688
Založeno piaristické gymnázium, klášter a koleje Heřmanem Jakubem Černínem.

1763
Josef de Bolzo nechal vystavět textilní manufakturu na výrobu hedvábí a později zpracování bavlny. Pro dělníky byla vybudována obytná čtvrť “Svaté pole”.

1770 – 1773
Postavena fara a započata výstavba farního kostela sv. Josefa východně od zámku. Skončila pouze založením základů. Farní úřad přenesen z Michalovic.

1781
Zřízena jednotřídní obecná škola v přízemním domku pod farou.

1784
Zrušen klášter a gymnasium přemístěno do Mladé Boleslavi.

1789
Budova zrušené textilní manufaktury pronajata boleslavskému pluku k výchově sirotků po důstojnících – odtud název “Štift”.

1789
František Leitenberger koupil budovy zrušeného kláštera a zřídil zde tiskárnu látek.

1824
Nadací kněze Františka Linharta postaven chudobinec.

1835 – 1836
Empírová přestavba jižního křídla zámku, budována sala terrena (velký sál, otevřený do zahrady).

1841
Byl zřízen poštovní úřad.

1847
Textilní továrna přeložena do Josefova Dolu.

1848
Zrušeno nevolnictví, nová samospráva obce v čele se starostou. Panství již pouze na katastrech Kosmonos, Horních Stakor a Zalužan.

1861
Založeny rozsáhlé obecní ovocné sady.

1885
Dokončena železniční trať do Turnova, zastávka Josefův Důl – Kosmonosy.

1867
V klášterních budovách zřízena psychiatrická léčebna, v roce 1871 pronajat pro stejné účely ještě Štift.

1868
16. února prohlášeny Kosmonosy městysem. Měly již kolem 2 800 obyvatel, právo konat trhy; působily zde spolky: potravní spolek Včela, Občanská beseda s vlastní knihovnou, ochotnický divadelní spolek Jirásek, zpěvácký spolek Hlahol, tělovýchovná jednota Sokol, okrašlovací spolek Ozdoba a jiné korporace.

1871
Zakoupena budova pro zřízení radnice na náměstí.

1882
Ustaven hasičský sbor.

1885
Otevřena nová pětitřídní školní budova zřízená obcí přestavbou bývalé panské sýpky na náměstí.

1894
Zahájena postupná výstavba nemocničního areálu.

1905
Stavební úpravy zámku a parku, moderně adaptován interiér zámku, včetně zřízení ústředního topení. V provozu čedičové lomy se strojním provozem u Obory.

1906
Postavena sokolovna.

1910
V obci dílna firmy Koloc a Špička – výroba šrotovníků.

1913
25. června povýšeny Kosmonosy na město – téměř 4 000 obyvatel. Zřízen veřejný vodovod (stojany).

1914 – 1918
I. světová válka, na bojištích přišlo o život 42 občanů Kosmonos a několik občanů Horních Stakor. Z loretánské věže pro válečné účely “zrekvírovány” zvony. Na konci války vznik Československé republiky.

1920 – 1929
Elektrifikace města.

1924
Vybudována Svobodova továrna na výrobu elektromotorů a traktorů.

1925
Zřízen první kosmonoský biograf “Na Rychtě”.

1939 – 1945
II. světová válka, řada občanů byla vězněna nebo odvlečena do koncentračních tábor. Popravených nebo umučených bylo 10. Obec měla 5 200 obyvatel.

1945
Interiér jižního křídla zámku adaptován pro školní účely.

1947 – 1954
Sloučení Kosmonos s Mladou Boleslavi – v tomto období znárodněna Svobodova továrna, zestátněny obchody a služby (po roce 1949) a otevřeno nové kino (1952).

1956 – 1974
Kosmonosy opět samostatné: všechny významnější veřejné stavby kromě závodu ČSAD a Masokombinátu realizovány vesměs svépomocí: vodovodní síť, dvě samoobsluhy, koupaliště a podobně.

1974
Kosmonosy podruhé sloučeny s Mladou Boleslavi. Pokračuje výstavba bytových domů za opravnami a obytných domů pod koupalištěm, nad nemocnicí a v dalších částech čtvrti, zahájena generální oprava zámku. Na druhé straně zchátral historický střed města, zrušena řada obchodů.

1990
Kosmonosy se staly opět samostatným městem.