Heřman Jakub Černín |
Heřman Jakub Černín(* 25.7.1659 – † 8. 8. 1710) Bylo otázkou času, kdy dojde na téměř sto let starý zámek, jehož renesanční podoba již nemohla vyhovovat vrcholně baroknímu cítění české aristokracie. Zámek byl přestavěn na reprezentační budovu v letech 1697 – 1709 (1711). Tuto přestavbu řídil černínský architekt G.B. Alliprandi. Hrabě se rozhodl i zde v Kosmonosích vystavět loretánský soubor (1702 – 1704). Zvonici, která je dnes do tohoto souboru začleněná, nechal postavit jeho otec Humprecht r. 1673. Na místě starého kostela sv. Martina (dnes kaple) vznikl nový kostel, postavený nejspíše v letech 1702 –1704 a Santa Casa (kaple Panny Marie) v letech 1703 – 1704. V té době vznikly i ambity. Heřman Jakub zemřel 8. 8. 1710 ve věku padesáti jedna let v Černínském paláci. Jeho tělo bylo pohřbeno v rodinné hrobce v chrámu sv. Víta, kde má také náhrobek. To, že si Kosmonosy oblíbil, dokazuje i skutečnost, že na jeho vlastní žádost mělo být tělo pohřbeno do rodinné hrobky, ale srdce a vnitřnosti v Kosmonosích, které tak miloval. Toto přání bylo splněno. Ostatky z Prahy přivezl jeho zeť hrabě Arnošt Josef z Valdštejna. Byly po pohřebních slavnostech ve zdejší Loretě 16. 8. 1710 uloženy ve speciální schránce do hrobky pod sakristií kostela Povýšení sv. Kříže. Tato značně zničená schránka byla nalezena r.1935 v kostelní kryptě, poté co ji nechal hledat tehdejší majitel kosmonoského zámku architekt František Weyr z Prahy. Na cínové desce bylo latinsky napsáno: „Poodpočiň si, poutníče, ve stínu lauru (vavřínu), kde nejjasnější stín srdce své k odpočinku uchýlil, věděl – tě, že královská je cesta skrze laur ke koruně slávy od Lorety k nebi aneb níž, poněvadž poklad svůj v Loretánské paní nebes uložený má, pevně věřil, zde také srdce své míti chtěl, nejvěrnější láska dětinná, ježto tuto schránku nejvroucnější krve vnitřnosti uložila, nejurozenějšího a nejvznešenějšího Pána. Pana Heřmana Jakuba svaté říše římské hraběte Černína z Chudenic a na Chudenicích, dědičného pána na Petrsburku, Gieshüblu, Neudeku, Schönhofu, Setčicích, Malšovci, Kostomlatech, Mělníku, Chruštěnicích, Vinoři , Kosmonosích, Kosti, Velichově, Nitrovicích v Čechách a Schmideberku ve Slezsku, jeho císařské a královské milosti tajného rady místodržícího a nejvyšší purkrabí Království českého svatého tohoto domku loretánského nejštědřejší zakladatel.“ Heřman svým potomkům zanechal veliká panství, která však byla zatížena nesčetnými dluhy. Část z těchto dluhů pocházela z rozsáhlých a nákladných staveb, část tvořily výdaje jeho „úřednické“ činnosti. Nemalou položku tvořily i půjčky panovníkům, ty prý činily přes 960 000 zl. Dědicem se stal František Josef Černín, v době otcovy smrti teprve třináctiletý.
|