Kostel Povýšení sv. Kříže

Kostel Povýšení svatého Kříže, dříve zasvěcený svátku Nalezení sv. Kříže se slaví vždy 14.září, kdy bývalo v Kosmonosích na počest této události posvícení. Svátek je upomínkou na znovunalezení kříže, na němž dotrpěl Kristus, sv.Helenou, matkou císaře Konstantina ve 4. století v Jeruzalémě. Kostel byl vystavěn podle plánů Francesca Carattiho, významného italského architekta v černínských službách. Byl to jeden z prvních barokních chrámů na Mladoboleslavsku. Kostel byl dříve klášterní, později farní. Základní kámen kostela byl položen v r.1670 (uvádí se i méně pravděpodobně 1673) a stavba byla dokončena již v roce 1674. Ke kostelu byl v r.1688 přistavěn komplex kláštera, do něhož byl přizván tehdy nový řád, piaristé. Celý komplex byl vysvěcen v roce 1694. Teprve potom byl dlouhá léta zařizován vnitřek kostela. Celková dostavba kostela probíhala až do roku 1764. Architekt Francesco Caratti navrhl v těsné blízkosti zámku podélné náměstí, kolmo na severní průčelí zámku, završené na severní straně kostelem Povýšení sv.Kříže. Ve směru od zámku stoupala ke kostelu s piaristickým klášterem upravená cesta, vroubená čtyřřadovou alejí lip, po levé straně bylo navrženo osm domů pro ubytování zámožných studentů a profesorů piaristického gymnázia. Bylo jich však postaveno jen pět. Architekt G.B.Alliprandi navrhl úpravu náměstí v Lípách, kde byly v dolní části v letech 1720 postaveny dvě výklenkové kaple – sv. Františka Xaverského a sv.Heleny. Stavba byla provedena hraběnkou Johanou z Martinic. Kapličky jsou doplněny aliančními znaky pozdějších majitelů, vpravo Hrzánů z Harasova. V tomto místě patrně měla stát monumentální brána navržena Alliprandim, úprava parku tomu nasvědčuje.

Kostel Povýšení sv. Kříže je jednolodní se dvěma páry postranních pravoúhlých kaplí, obdélníkovým presbytářem a oratořemi. Pohled na průčelí kostela, obráceného k jihu je velkolepý. Po stranách portálu jsou ve výklencích umístěny sochy, vlevo zakladatel piaristického řádu sv. Josef Kalasánský, vpravo postava Panny Marie. Portál je dekorován dvěma anděly z pískovce, nadnášejícími kartuši s řecky psaným kryptogramem, na němž je uvedeno zvolání: “Zdrávas Maria, Matko Božího Syna”. V horní části štítu je velký plastický černínský erb s letopočtem 1674. V roce 1699 bylo dodatečně, podle plánů Alliprandiho probouráno v průčelí veliké okno. Ten pravděpodobně navrhl i kazatelnu a kůr v kostele, které byly spolu s hlavním oltářem realizovány v letech 1715–1745, převážně již za držení panství Hrzány z Harasova, potom co jej museli Černínové v roce 1738 pro dluhy prodat.
Hlavní loď je 28,6 m dlouhá a 9,3 m široká. Orientace v objektu je řízena postavením kříže na hlavním oltáři. V severní části kostela je hlavní oltář z hnědého umělého mramoru, který architektonicky provedl dobrovický sochař Prokop Vyšohlíd, patrně podle návrhu Alliprandiho. V jižní části kostela je kůr, podklenutý dřevěnou balustrádou s emblémy hudby a černínským znakem. Klenba kostela je křížová, bez žeber. Na výzdobě kostela se podíleli významní umělci, hlavně z Prahy ( např. F.M.Kaňka, F.I.Preé). Nejkrásnější je však soubor osmi soch světců v nadživotní velikosti, které jsou dílem kosmonoského umělce, řemeslníka Josefa Jelínka. Mistr Jelínek je i autorem sochařské a reliéfní výzdoby kazatelny a kůru. Křížová cesta je dílem řezbáře J. Krejčíka z r. 1892. Varhany zhotovil pražský varhanář K Schiffner.

Oratoře nad příčnou lodí jsou bez vybavení. V sakristii je vchod do krypty, kam byli původně pochováváni členové piaristického řádu. V roce 1710 zemřel Heřman Jakub Černín, byl pohřben v rodinné hrobce v katedrále sv. Víta v Praze, ale na vlastní přání bylo jeho srdce dáno do kovové schránky a uloženy do krypty kostela Povýšení sv. Kříže v Kosmonosích. Chtěl tím vyjádřit lásku ke Kosmonosům.

Po přestěhování piaristického kláštera v roce 1784 na základě císařského příkazu se klášterní kostel stal kostelem farním. Jeho interiér odstěhováním části výzdoby zchudl. V roce 1855 byly přemalovány některé obrazy, poslední významnou úpravou stala výmalba v roce 1933. Kostel postupem času chátral, ve stropě se objevily trhliny. V posledních letech konečně došlo k opravě kostela a významná kulturní památka je tak zachráněna pro další generace.