| Výroční zpráva 2008 |
|
Výroční zpráva 2008
OSVĚTOVÁ BESEDA KOSMONOSY Osvětová beseda je občanské sdružení, registrované na ministerstvu vnitra, má 12 členů. Není to běžný spolek. Členové Osvětové besedy se obětavě snaží ve svém volném čase připravovat a nabízet různé kulturní akce pro občany v našem městě, bohužel obětavost a nadšení členů Osvětové besedy v dnešní době nestačí, jsou třeba i finanční prostředky. Členové OB tuto práci nevykonávají pro sebe, ale pro občany a pro kulturní povznesení a propagaci města. Chceme . přiblížit živou kulturu mimo tradiční stálé scény, obohatit kulturní život v našem městě. Pro uskutečnění takovéto akce se snažíme získat finanční prostředky z různých zdrojů. Cyklus zajímavostí pro občany 2008 – jednotlivé přednášky
Společný výlet na závěr cyklu přednášek v sobotu 17. května 2008 Nejprve jsme navštívíli Muzeum zlata v Jílovém u Prahy Potom jsme se zastavili v Týnci nad Sázavou, prohlédli jsme si si historické prostory románského hradu s rotundou ze 12. století a výstavou Týnecké kameniny Po této prohlídce jsme se zastavili v Sedlčanech, kde jsme si prohlédli historickou část města. Další zastávka byla ve Vysokém Chlumci, kde jsme navštívíli skanzen lidové architektury středního Povltaví Nakonec jsme si společně prohlédli nově opravený zámek Vrchotovy Janovice a přilehlý park. V zámku jsou stálé expozice ze sbírek Národního muzea „Společnost v Čechách 19.století“ a „Rilke & Kraus & Vrchotovy Janovice“- Sidonie Nádherná, prohlídka zámku a dočasná expozice„České zvonařství“ Cestopisné přednášky 1. jarní cestopisná přednáška čtvrtek 10.dubna od 18. hodin v klubovně hasičské zbrojnice : Přehled výstav v Loretě (data se vztahují k vernisážím) 3. 4. 2008 – slavnostní zahájení a otevření turistické sezony v Loretě
Živé obrazy z období třicetileté války – 24. května 2008 Občanská sdružení Muzejní spolek, Osvětová beseda a Partnerství měst, za pomoci Českého svazu žen, Obce baráčníků i jednotlivých občanů a příznivců připravila na nádvoří zámku program, který měl velmi zdařilý průběh. Pestrý program byl založen – podobně jako při loňských oslavách 300 let Lorety – na volné historické rekonstrukci významných epizod. Vedle válečných scén to byly i ukázky soudobé kultury a společenského života. Vystoupila řadu tehdejších osobností i obecný lid, vše v celé barvitosti až naturalismu. Je pozoruhodnou souhrou snad náhod, že letopočty končící osmičkou mají pro dějiny našich zemí často tak klíčový a osudový význam. Mnohé tyto osmičky spolu i podivuhodně souvisí a dokládají, že dějiny proudí jako jednolitý tok. Takto jsou k sobě nejzřetelněji připoutána léta 1618 a 1648. Rámují čas, kdy v Evropě zuřil dosud největší ozbrojený konflikt jaký tento kontinent poznal, totiž Třicetiletá válka. „Živé obrazy z třicetileté války“ byl název akce, (konané přesně 390 let a jeden den od památné pražské defenestrace), jejímž cílem bylo právě několika obrazy a dramatizacemi připomenout významné události a momenty doby, která běh českých dějin tak významě ovlivnila. V úvodu proběhla volná rekonstrukce legendární vědecké pitvy, provedené doktorem Janem Jeseniem, pozdějším rektorem pražské univerzity, renezančním vzdělancem a vědcem. Jeho živá diskuze s Václavem Budovcem z Budova a Kryštofem Harantem z Polžic, ale též univerzitním profesorem, vědcem a botanikem Adamem Zalužanským ze Zalužan (u Mladé Boleslavi), přenesla diváka ještě do mírových časů Rudolfinské Prahy, přející umění a vědám. Jakoby se však nad veselím častováním těchto mužů své doby, již vznášel Damoklův meč budoucích krvavých let, jimiž nám v průběhu akce byl průvodcem Jiřík Kezelius Bydžovský, slavný boleslavský primas (dnes bychom řekli náměstek primátora) jenž nám z těchto let zanechal slavnou „Boleslavskou kroniku“. Ta je dnes považována za pramen obrovské ceny, neboť nám zmíněné reálie podává (mimo jiné) v kontextu zdejšího regionu. Následovala zmíněná pražská defenestrace. Z okna české kanceláře Pražského hradu (v našem případě prvního patra Kosmonoského zámku) vylétli dva zemští místodržící Jindřich Slavata z Chlumu a Košumberka, Jaroslav Bořita z Martinic a do třetice písař Filip Fabricius. Ani tehdy (ani při naší rekonstrukci) si příliš neublížili (jen Slavatu museli odnést) a hojili si své rány u vlivné paní Polyxeny z Lobkovic v jejím hradním paláci. Písař Fabricius ovšem nemeškal a celou lapálii jel operativně loiálně oznámit do Vídně císaři. Za to, obdržel později šlechtický titul s přídomkem „von Hohenfall…“ Skupina vojáků z třicetileté války „Valdštejnská garda“ pak přivítala v Kosmonoském zámku vzácnou návštěvu: Tehdejší majitel zámku, generál Gottfried Wilhelm z Pappenheimu zde přivítal generalisima císařských vojsk, muže ostře řezaných rysů i mravů, Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna, vévodu Frýdlantského. Kdo by věřil, že tento svého času bezmála nejmocnější muž Evropy, byl kdysi chudým a „nedokolébaným“ šlechtickým sirotkem, ze zchudlé českobratrské větvě svého rodu, který nedovedl nikdy k nikomu citově přilnout. V následném rozhovoru Pappenheim předvedl za živého zájmu Valdštejnova a galantního sekundování manželek obou pánů, svou proslulou přilbu „pappenheijmku“, jeden ze symbolů válečnictví 17. století. Diskuze pak směřovala k předtuše velkého konfliktu se švédským a saským vojskem pod vedením švédského krále Gustava Adolfa, ke kterému později došlo u severoněmeckého městečka Lutzen. Bitva která zde započala 16.11. 1632, patřila k největším krveprolitím třicetileté války. Skončila nerozhodně, padl v ní však Gustav Adolf i generál Pappenhaim. Rok a čtvrt na to byl pak v Chebu zavražděn sám vévoda Valdštejn. Významnou stopu v Boleslavském kraji zanechala též vojska švédské královny Krystýny (dcery padlého Gustava Adolfa posledního mužského potomka rodu Vasa) která v poslední etapě války pustošila Čechy a Moravu. S jejich zdejším počínáním je svázán zvláště generál hrabě Johann Banér, který se koncem třicátých let pohyboval na Kosteckém a Kosmonoském panství. (O jeho zdejším počínání se v hojné míře zmiňuje Josef Pekař ve své proslulé „Knize o Kosti“). Ve svém „živém obraze“ se Banér představil hřmotným hlasem drsného muže, pro nějž byla válka a kořistnění jediným poznaným způsobem života. – Jaký kontrast k moudrému rozhovoru mužů okolo Jessenia…Nevýraznou epizodou ve složitých dějinách této války, ale mezníkem v dějinách Kosmonos byla roztržka mezi synem padlého Gottfrieda z Pappenheimu Adamem a více jak šedesátiletým hrabětem Goltzem. Prameny uvádějí: Zbytečně zmařený život mladého Adama z Pappenheimu nám může dokládat skutečnost, že nešťastné reálie nešťastné doby se týkají a postihují každého, napříč společenskému postavení. Doba svým způsobem, takříkajíc „semlela“ každého, a jen těžko dnes optikou současnosti rozplétáme složité nitky a pohnutky, které tehdejší lidé vedly k těm či oněm činům. Může se nám dnes zdát nelogické, proč na samém závěru strašného třicetiletí, v létě 1648 pražané bojovali na Karlově mostě se Švédy, když nás ti chtěli osvobodit od absolutistické nadvlády Habsburského domu. Odpověď je na snadě: Kdo z nich si tehdy ještě pamatoval předbělohorskou dobu? A kdo z toho mála kteří jí pamatovali, by si kvůli ní nechal vypálit dům, znásilnit ženu či dceru, nebo přijít sám o život od nenasytných vojáků, byť by i byli spojenci? Právě tato švédská epizoda ukončila kosmonoské „živé obrazy“. Na samotný závěr se z bojů „vyloupl“ mladý jezuita Bohuslav Balbín. Nadšený historik a vlastenec, autor na svou dobu velice uceleného historicko-vlastivědného díla. Jeho „Epitome Rerum Bohemicarum“ neboli Rozmanitosti Království Českého, jsou láskyplným, byť mnohdy kritickým, dílem, z něhož vystupuje úcta k rodné zemi, i zcela nové chápání pojmu „vlast“. Dílo, jehož autor již počínal chápat to, čeho byl vlastně sám důkazem. – Toho co chtěla podtrhnout i naše kosmonoská akce, – že totiž dějiny , tento cenný – ba i nutný element objektivního poznání přítomnosti, nejsou nikdy černobílé, přesto, že se o jejich zmanipulování mnozí snažili a mnozí ještě snažit budou… Zámecké kulturní léto 2008 – přehled představení
5. čtvrtek 4. 9. v 19.30 Rejžák z Prahy – DS Tyl Bakov nad Jizerou Turistické výlety–Přátelé přírody Pepy Pažouta při OB Kosmonosy Jedná se o turistické výlety kombinované vlakem nebo autobusem do širokého okolí, pravidelně každý týden. Výlety se skládají z jarní a podzimní části, každé v rozsahu osmi až deseti výletů. V létě pak turisté jezdí na společný týdenní pobyt do vzdálenějších míst naší země.. Dny evropského dědictví 2008 Dny evropského kulturního dědictví jsou významným celoevropským kulturně poznávacím a společenským podnětem k zamyšlení nad naším vztahem ke kulturnímu dědictví. Dny evropského dědictví si kladou za cíl nejenom rozšířit a zvýšit všeobecné povědomí o našem kulturním dědictví a jeho ochraně, ale především zlepšit informovanost o jiných kulturách, vedou Evropany k ochraně kulturního odkazu předků, ale i k vzájemnému poznávání a porozumění mezi národy. Tyto dny jsou příležitostí pro zvyšování zájmu dětí a mládeže o kulturní dědictví Dny evropského kulturního dědictví se konají pod záštitou Rady Evropy pravidelně od roku 1991 a k jeho myšlenkám se dnes hlásí 47 zemí Evropské kulturní konvence. Česká republika, ve které se tyto dny konají již od roku 1991, nese prvenství v tom, že byla jednou z devíti zemí, která začala tyto dny pořádat a první zemí z bývalého východního bloku, která se k myšlence těchto dnů přihlásila. Osudové osmičky dvacátého století v Kosmonosích, středních Jedná se o dramatický pořad k osudovým osmičkám našich novodobých dějin (20. století) formou volně navazující na úspěšné květnové představení „Živé obrazy z třicetileté války (1618 – 1648)“. Každý osmičkový rok – 1918, 1938, 1948, 1968 a 1988 + 1 – byl představen ukázkou politických zpráv, literatury, poezie, módy, hudebním hitem, dopravním prostředkem, ale i dobovými uniformami státní moci – ne vždy šlo o nadsázku, protože téměř všechna data v sobě skrývají i tragické chvíle. Představil se taneční soubor Furiant z Malé Bělé, Rota Nazdar s výstavou vojenského vybavení a techniky. V pořadu vystoupili jak profesionální herci, tak především ochotníci z Divadélka na dlani a z divadélka „Clovíček“. Jako vždy, bylo k dispozici pro návštěvníky občerstvení O občerstení účinkujících se pečlivě staraly členky Českého svazu žen. Projekt byl finančně podpořeno z Fondu kultury Středočeského kraje, Města Kosmonosy a sponzorů Mikulášské setkání starších občanů 2. 12. 2008 – Mikulášské setkání starších občanů Kosmonos se uskutečnilo v jídelně zámku. Seniorům byl promítán film z oslav 300 let Lorety v roce 2007. Bylo připraveno občerstvení. Smyslem setkání byla možnost se v předvánočním čase setkat se známými, popovídart si, zavzpomínat. Živý Betlém v Loretě v sobotu 12. prosince 2008 od 16.00 hodin V slavnostně nasvětlené Loretě se v podání souboru Furiant z Malé Bělé uskutečnilo známé představení. Diváci si mohli prohlédnout opravdové postavy z Betléma, které je zavedli až k jesličkám, kde ležel Ježíšek. Toto představení probíhalo za zpěvu vánočních koled v podání dětského sboru z Bělé pod Bezdězem. Ve vánočně vyzdobené kapli sv. Martina si návštěvníci mohli vychutnat při svařeném vínu a cukroví, v klidu, lásce a míru předvánoční pohodu. Zájem návštěvníků byl veliký. Vánoční koncert pěveckého sboru Boleslav v zámku Vánoční koncert se áuskutečnil 17. 12. 2008 v zrcadlovém sále zámku v Kosmonosích. Čas adventu a Vánoc je jako každoročně obdobím zvýšené aktivity řady uměleckých těles amatérských i profesionálních. Tak i pěvecký sbor Boleslav přichází, jako každoročně, se svou adventní koncertní nabídkou. Koncert byl tak trochu ve znamení významného 320. výročí vzniku piaristického gymnázia v Kosmonosích, neboť v průběhu prvních desetiletí století 18. se zde provozovala a vyučovala hudba na tak vysoké úrovni, že dnes bývá tento fenomén považován za určující, z hlediska vývoje české hudby vůbec. Studoval zde např. slavný svatovítský regenschori a skladatel František Xaver Brixi či jedna z největších postav české tzv. kantorské hudby, bakovský regenschori a učitel Jiří Ignác Linek, autor řady půvabných vánočních pastorel. Díla obou těchto skladatelů budou na letošních koncertech obsažena. Největším lákadlem však bude zcela jistě překrásná česko-latinská pastorální mše Václava Jana Kopřivy, dalšího z významných představitelů české hudební „špičky“ chrámové produkce 18. století. Premiérové provedení této mše a dalších skladeb V. J. Kopřivy a „jeho“ tzv. „citolibské skladatelské školy“ v Rudolfinu před několika lety vzbudilo téměř světovou senzaci u odborné veřejnosti, když byl koncert rozhlasem vysílán současně do 23 zemí světa. . Kurs němčiny pro maminky na mateřské dovolené Kurs němčiny se uskutečnil v podzimních měsících pro maminky na mateřské dovolené, ale také ostatní zájemci se mohli zúčastnit. Chtěli jsme tento kurs nabídnout těm, kteří budou jazykové znalosti potřebovat při hledání zaměstnání. Vyučovala Ing. Lucie Benešová, aprobovaný pedagog německého jazyka a literatury. Účast na akcích OB v roce 2008 Cestopisné přednášky 6 x ročně cca 240 osob |