Kosmonosy - kultura


Štift

Štift


Budovu dal postavit hrabě Josef de Bolzo v roce 1763 pro potřeby své textilní manufaktury, později se zde zpracovávala bavlna – byla tu největší tkalcovna v Čechách. Na cestě z náměstí směrem k zámku, po pravé straně stávala budova čp.19, zvaná “štift”, která má z hlediska historie a počátku výroby textilu v místě i v okolí významné místo. V květnu 1760 koupil panství hrabě Josef de Bolza pro svou manželku Johannu Nepomuceni, rozenou z Martinic od Ferdinanda Hrzána z Harasova. Hrabě Josef de Bolzo se také zasloužil o vybudování tohoto objektu, vystavěného v mezidobí let 1762–1764 pro účely textilní výroby. Tato patrová budova postavená v barokně klasicistním slohu, měla podkovovitý tvar. Ze západní strany od lipové aleje byl vyklenutý vjezdový portál do průjezdu, ze kterého se oboustranně zvedalo zalomené schodiště. V celé délce západního křídla se byly sklepy. V jižním průčelí bylo přízemí zaklenuto podloubím a pod římsou v levé části je ještě dnes viditelné torzo slunečních hodin, ale již s nečitelným letopočtem. Nápis pod hodinami hlásá “horas non numero, nisi serenas“ – nesčítám hodiny, s výjimkou slunečních”. Interiér se skládal z rozsáhlých sálů se širokými plochostropými chodbami, ve kterých bylo umístěno v pozdější době až 30 stavů a pracovních stolů. Chodbové prostory sloužily k přísunu a skladování materiálu. V budově byly též konírny a kovárna. Tato budova byla vybudována již jako zamýšlená manufaktura, ve které provoz začal 20. 11. 1764, kdy je datován počátek manufaktury. V některých písemnostech však nalézáme zprávy o tom, že snad je tato budova jíž z r.1742, což se jeví jako nereálné.
Část budovy byla r. 1789 pronajata 36. pěšímu pluku z Mladé Boleslavi hraběte Polombiniho pro výchovu sirotků důstojníků pluku i budoucích kadetů. Odtud název Stift počeštěný na štift. Do budovy štiftu se r. 1825 nastěhovala škola z nevyhovujících prostor domu, který ještě dnes můžeme spatřit pod budovou fary, což byla druhá škola v Kosmonosích fungující od r. 1781. Vojenská kadetka zde tedy byla od r. 1789 do r.1825 na její místo potom přišla škola. Předpokládáme tedy, že v levém traktu byla část manufaktury a v pravém kadetka, později škola. V roce 1832 se objevil výskyt asijské cholery v Mladé Boleslavi. Vojsko z Boleslavi, pluk Latour byl přeložen do zámku hraběte Valdštejna v Bělé a vojenský štift – kadetka – do Kosmonos jen na čas – až do roku 1840. V roce 1833 ( 3. září.) se na zámku v Mnichově Hradišti konalo setkání tří mocnářů, kteří také navštívili štift v Kosmonosích. Po r. 1848 došlo k sjednocení selské a řemeslnické obce a od r. 1850 měla ve štiftu obecní samospráva kancelář. Toho roku také zavedla ponocenskou službu zrušenou až za II. světové války.V roce 1865 zakoupil budovu bývalého piaristického kláštera a štift Zemský stavební výbor, který hodlal v Kosmonosích vybudovat ústav pro duševně choré. a r. 1871 se tedy do štiftu nastěhovalo ženské oddělení. Prvních 30 pacientek sem bylo převezeno z Prahy 19.8. Tak se tedy stalo, že v budově byla na dvanáct let, i když původně jim tyto prostory byly pronajaty jen na dva roky. Byly tu společně v levé části a v prvním patře ústav choromyslných a v pravé části škola. Počet nemocných se postupně zvedl až na 112 osob. V listopadu 1883 se škola na čas přestěhovala do zámku a tak byl celý štift využit pro potřebu ústavu. Škola se tam sice na čas vrátila, ale po přebudování panské sýpky na školu se již definitivně přestěhovala r. 1885. Všechny choré ženy byly odsud převezeny do Horních Beřkovic 21.1.1892. Z druhé pamětní listiny se dozvídáme o hostinci ve štiftu patřící baronu Ottomaru Klingerovi, který koupil statek Kosmonosy r.1905. Za 1. světové války byly zřízeny na zámku a ve štiftu polní lazarety pro raněné vojáky. Budova pak sloužila různým účelům, především jako byty nižších kategorií. Na jižní straně objektu je viditelný ještě dnes nápis nad dveřmi Restaurace Sport. Byla zde již za války. Výletníci, kteří sem zavítali mohli využít i letních bytů v prvním patře jižního křídla nad restaurací. Majitelkou byla paní Balounová. Při vstupu nás v přízemí přivítala rozsáhlá hala s kulečníkovým stolem uprostřed. Doleva z haly jsme se dostali do vlastní restaurace a vpravo byl taneční sál. Po založení místního JZD r. 1949 byly zabrány všechny prostory, ale využívána jen levá část jídelny. R. 1953 přenechalo JZD pravou část výrobnímu družstvu IGRA a o rok později i zbývající část, včetně přístavku u štiftu, kde byl původně švec. Nutno poznamenat, že IGRA vznikla r. 1951 a její původní místo bylo v severním křídle v přízemí, kde byl před tím klempíř pan Tajner. Začátkem šedesátých let, po zrušení IGRY v prostorách dřívější restaurace bylo zavedeno pánské a dámské holičství. Zrušeno bylo až r.1995, kdy neslo název Čtyřlístek a majitelkou byla paní Homolková. V levé části byl secondhand s názvem PE-PE. Budova štiftu vyhořela 3.11.1996 a dodnes zde stojí pouze torzo této významné stavby.