O Horních Stakorách

Na jihovýchodním úpatí zalesněné vyvřeliny Baby a Dědka, obklopená zelení rozlehlých sadů se rozkládá malebná víska s mohutnými lipami. Množství archeologických nálezů svědčí o tom, že místa byla obydlena již v mladší době kamenné. Původně Horní Stakory se nazývaly Stakory, Dolní Stakory pak Stakorce Hrubé. První známá vrchnost obojích Stakor byl klášter Hradiště, nejbohatší klášter v severních Čechách. První písemná zmínka o této vsi je z r. 1335, to již byla v tomto místě tvrz s poplužním dvorem, kostel, fara a čtyři dvorce kmetní a připomíná se, že do roku 1341 tam seděl Soběhrd ze Stakor. O tvrzi se zachovala z roku 1738 tato zpráva: “Tvrz Hoření Stakora, stará, od kamene vystavěná a šindelem přikrytá. Dolejší díl té tvrze užívá se za maštale pro koně a kurníky, z nichž dvě jsou klenuty, hořejší díl ale jsou komory. Za tou tvrzí jsou maštale pro koně a též z kamene.” Nahoře, v dnešní ulici k rybníčku stály též čtyři dvorce kmetní a krčma, majetek pánů ze Zvířetic. Fara v bouřích husitských zašla. Před válkou třicetiletou 1618–1648 zde bylo devět chalup a krčma. Ke konci války byly Stakory celé vypáleny, zpustošeny. Po válce byly znovu osídleny. Ze starých rodů zůstali jen Vaňkové a Blechové. Největší grunt Povejšovský (dnes Vaňkové č.p. 19).

Majitelé Stakor:
1324 – vladyka Soběhrd ze Stakor z rodu Myšků z Hrádku nad Jizerou. Po něm byly Stakory v držení jeho velmi rozšířeného rodu.
1410 – Rozvodové ze Stakor ( Ctibor Rozvoda)
1527 – Anežka ze Smiřic
1544 – syn Anežky, Václav Samuel z Hrádku
1571 – Manželka Václava, Barbora Samuelova z Hrádku. Po ní následoval Jaroslav Smiřický ze Smiřic, potom Marta Krajířová z Veselice
1588 – Eliška Mladotová z Hustiřan
1609 – Stakory byly prodány Kateřině z Dohalic, po ní je zdědil její manžel Zdeněk Adam Mladota
1677 – Stakory koupil hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic a připojil je ke Kosmonosům další majitelé byly shodní s panstvím kosmonoským a dějiny Horních Stakor byly úzce spjati s dějinami Kosmonos