Odhalíme tajemství v zámeckém parku?

Muzejní spolek prostřednictvím zastupitele V. Petříčka navrhl otevření přes dvacet let zazděného sklepa ve střední části zámeckého parku. Jedna z motivací byla obava z možnosti propadu nadloží z důvodů postupné koroze klenby. Po odsouhlasení potřebných financí na jednání zastupitelstva při schvalování rozpočtu, zajistil správní odbor začátkem září otevření sklepa. K tomu zatím shrnuji dosavadní zjištění a souvislosti.

Pivovarský sklep se nachází mezi jižním křídlem zámku a jižní terasovou zdí střední části parku, v níž je vchod. Vznik pivovarua tím i s klepa logicky souvisí s výstavbou panského hostince (dnes již neexistujícího), postaveného v letech 1672 až 1673 podle plánu F. Carattiho, pro Humprechta Černína z Chudenic (cf. Jákl 2004). Caratti kromě hostince, pivovaru, asi včetně sklepa, projektoval i dvě panské sýpky, špitál, stavby v Oboře, z církevních staveb pak klášterní kostel a zvonici (kampanilu), vše bylo postaveno v letech 1670 až 1674. Podle typu pivovarského sklepa (viz níže) není vyloučeno, že současný zámecký suterén byl vystavěn ve zruinovaném zámku (po 30.leté válce) v těchto letech právě Carattim. Velké množství odbouraného zdiva, včetně polygonálního závěru zámecké kaple, byl s největší pravděpodobností deponován ve svahu jižně zámku, čímž vznikl rovinatý terén. To musí ale potvrdit archeologický výzkum! Pivovarský sklep byl rovněž s největší pravděpodobnosti vystavěn na „zelené louce“. Úplnou barokní přestavbu zámku by pak realizoval až Heřman Jakub Černín podle projektu J.B. Alliprandiho v letech 1697 až 1709.

Sklep byl téměř 20 let zazděný, s výjimkou kratší doby (+/- 1 rok, ca 2003 až 2006) jen s menším otvorem ve vyzdívce.
Po otevření bylo možno konstatovat:

• sklep má intaktní valenou cihlovou klenbu, vzhledově identickou s klenbou v suterénu v severovýchodní části zámku (pochází tedy z 2. pol. 17. stol),
• je dělen v podélné ose na dvě souměrné části, celková délka je cca 40 m,
• podlaha hliněná, poměrně suchá. Přesto jsou na ní vídět stopy po kapkách vody (kondenzačních nebo po průsaku při silných nebo delších srážkách),
• přední stěna, která není svázána s klenbou, je v horní části mírně vychýlená k jihu, v odkryté mezeře jsou zaklíněny kusy kvádrového zdiva,
• v zadní stěně je osypový kužel humózní vhké zeminy, cca 10 m3, se zbytky zelené vegetace (identifikovány Aegopodium podagraria, Poa sp., Dactylis glomerata, Lysimachia nummularia), která se vyskytuje v parku,
• podle větracích průduchů byla mocnost substrátu nad hřbetem klenby odhadnuta na 0,5 m,
• na povrchu, v místech místě hlinitého kužele, nejsou známky po propadu terénu.

Závěr

Podle vlastního průzkumu před 30 lety, byla v zadní stěně plochá obdélniková nika, která by mohla naznačovat prodloužení sklepa až k jižní stěně (možná spekulace). V každém případě zatím není vysvětlitelná existenci zelených, i když mírně etiolizovaných rostlin. Ty vydrží ve tmě maximálně několik málo týdnů až měsíců. Tak může být starý i zával.
Pokud nejsou na povrchu stopy po propadu, jediným závěrem je, že vzniklá kaverna je blízko povrchu a tedy je akutní nebezpečí provalení.
Doporučuji urychlený průzkum specialistů, který je ochotna podle předběžných jednání realizovat Správa jeskyň ČR ev. Česká speleologická společnost v Praze.
Další zjištění i návrh na možné využití, ve spolupráci se správním odborem Městského úřadu bude následovat.

RNDr. Václav Petříček, 14.9. 09